Automatické mlýny - nové sídlo galerie

Pardubický kraj zakoupil v roce 2018 od architekta Lukáše Smetany hlavní budovu bývalých Winternitzových mlýnů. Tu navrhl jako své rané dílo architekt Josef Gočár a vyrostla na břehu Chrudimky v letech 1910-11. Teprve o 13 let později na ni navázalo elegantním obloukem silo, a pak i další stavby. Přestavba této nejcennější budovy areálu na budoucí sídlo Východočeské galerie začala v polovině května roku 2020.

Sledujte spolu s námi proměnu této vyjíměčné stavby a těšte se na nové sídlo Východočeské galerie.

Úvahy o novém sídle Východočeské galerie 

Nové sídlo pro Východočeskou galerii řešil Pardubický kraj spolu s vládou už krátce po vzniku krajů. Nejprve to vypadalo, že se bude stavět nová moderní budova, tehdejší vláda Miloše Zemana na ni jednu dobu dokonce slíbila uvolnit 250 milionů korun, ale nakonec z těchto plánů sešlo. O celé záležitosti se začalo znovu jednat až při obnově pardubického zámku. Východočeské muzeum tu od příštího roku bude mít kromě klasických expozic a výstav také velký zámecký okruh věnovaný Pernštejnům. Pro svůj další rozvoj ale potřebuje prostory, kde dnes využívá krajská galerie. V poradní architektonické skupině Romana Línka vznikla před třemi lety myšlenka využít pro galerii hlavní budovu Winternitzových automatických mlýnů. Okolnosti tomu přály: areál v té době vlastnili osvícení manželé Smetanovi a navíc dvě budovy mlýnů byly několik let předtím prohlášeny za národní kulturní památku, takže na rekonstrukci bylo možné zažádat o evropské dotace. Klíčovým momentem bylo jednání krajského zastupitelstva v dubnu 2018, kdy byl schválen odkup hlavní budovy mlýnů pro galerii a celý záměr tak dostal zelenou.

Cesta k projektu nové galerie byla ale poměrně složitá. Pardubický kraj nemohl investovat do cizího majetku a majitelům se nejprve nechtělo hlavní budovu prodat a preferovali dlouhodobý pronájem. „Nakonec jsme se přece jen dohodli a zastupitelstvo kraje odsouhlasilo nákup s tím, že kraj bude postupovat podle základního projektu, který pro původního majitele zpracoval Petr Všetečka, a na kterém se konzultačně podílel i Josef Pleskot. Určitě je dobře, že architekt Všetečka uspěl i ve veřejné soutěži vyhlášené Pardubickým krajem na dokumentaci pro provedení stavby, “ zrekapituloval jednotlivé etapy Roman Línek.

Východočeská galerie se v posledních dvou letech zaměřila na získání zásadních uměleckých děl z druhé poloviny dvacátého století s cílem připravit atraktivní expozice. „Velkoryse koncipované výstavní prostory nabídnou kurátorům nové možnosti a návštěvníkům výjimečné zážitky. Například hlavní výstavní sál bude otevřený a propojený přes dvě patra s horním osvětlením a částí prosklené podlahy. V interiérech budovy budou zachovány některé zajímavé historické relikty a technologické součásti bývalého mlýna. Jedinečné architektuře se musí přizpůsobit i nová dramaturgie výstav a doprovodných programů. Uvědomujeme si, že i díky industriální minulosti památky se naše galerie stane vyhledávanou pro mnoho milovníků umění nejen z regionu. Proto nyní připravujeme program, který souzní s tímto prostorem, “ konstatovala ředitelka VČG Hana Řeháková.

Stavba jako exponát

„Je to jedna z největších investic Pardubického kraje, navíc na budově, která je národní kulturní památkou. Proto tady celou dobu musíme spolupracovat s památkáři. Výhodou je, že autorský dozor vykonává autor projektu architekt Petr Všetečka, který má s památkami velké zkušenosti, “ uvedl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek. „Jsme si vědomi toho, že výtvarné exponáty nebudou jen na stěnách a v prostorách galerie, ale tím největším exponátem bude budova samotná, “ dodal Línek.

Zakázku získala Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích – sdružení společností Metrostav a.s. a Chládek a Tintěra Pardubice a.s., která stavbu slavnostně zahájila 19. května letošního roku.

„Začalo se tím, že pracovníci dodavatelských firem museli šetrně demontovat zachované prvky mlynářské technologie, například shozy na mouku, vysévací stroj, korečkové elevátory, části stabilního hasicího zařízení, motor transmise a další. Byla pořízena přesná dokumentace tak, abychom na konci stavby mohli vybrané prvky opět namontovat jako stálé exponáty budoucí galerie, “ popsal začátky stavby architekt Petr Všetečka.

Nepůvodní přístavby a vestavby zmizí

Záměrem investora bylo očistit hlavní budovu od všech nepůvodních přístaveb, vestaveb a přístřešků. Práce proto pokračovaly hlavně bouráním a demontážemi. „Pokusíme se zachovat původní okna, která byla demontována a odvezena na repase. Stejně tak chceme využíti i původní schodišťové stupně z přístavby, které se vrátí dovnitř budovy. Všichni se těšíme, až se ze sevření přístaveb vyloupne čistá gočárovská budova s členitou fasádou a přechodem k silu, který evokuje v té tobě populární objev pozůstatků Ištařiny brány ve starověkém Babylonu, “ konstatoval Línek.

Železo a beton v hlavní roli

V současné době hraje prim na stavbě železobeton. Stavbaři budují základové konstrukce nových vestavěných výtahů a podzemního kolektoru budoucích páteřních rozvodů inženýrských sítí. Po vybourání některých původních betonových stropů, které nevyhovovaly statickým požadavkům nové galerie, pokládají nové železobetonové stropy. Pomocí ocelového opásání s ochranným betonem zvyšují statickou únosnost vybraných betonových sloupů. Zahájili také čištění zachovávaných betonových konstrukcí od nepůvodních úprav.

Práci tu mají truhláři, zedníci i fasádníci

Napilno mají i truhláři, kteří opracovávají stávající nosné trámy a fošny. Ty budou po obroušení, nutných opravách, impregnacích, zateplení zhlaví trámů ve zdivu a finálních nátěrech vráceny na původní místa.

Před zimou se dokončují opravy západní fasády k řece z lícových cihel, přezdívky nejvíce poškozených míst, reprofilace či náhrady poškozených fasádních prvků z umělého kamene na římsách a atikách a opravy omítek.

Vánoce 2022 jsou cílovým datem

„Celkové výdaje projektu jsou 373 miliony korun. Z evropských fondů máme nyná přislíbeno 110 milionů, dalších téměř 13 milionů máme zajištěno z národních veřejných zdrojů. Samotná stavba má harmonogram do dubna 2022 a poté přijde na řadu vnitřní vybavení. S dokončením počítáme s jako vánočním dárkem pro Pardubický kraj v roce 2022, “ uzavřel plány kraje Línek.

PROJEKT IROP – ITI (TABELÁRNÍ PŘEHLED)

Výdaje projektu dle schváleného PZ:

Celkové výdaje projektu 373 702 249 Kč

Celkové nezpůsobilé výdaje 117 231 649 Kč

Celkové způsobilé výdaje 256 470 600 Kč

Podpora - příspěvek EU 110 000 000 Kč

Podpora - Národní veřejné zdroje (SR, SF) 12 823 530 Kč

Harmonogram projektu:

Již proběhlo:

24.05.2018          podpis kupní smlouvy

23.07.2018          schválení projektového záměru Radou Pk (USN R/1260/18)

20.11.2018          podána žádost o vydání společného povolení na stavbu

30.04.2019          podpis smluv na zhotovení PD a autorský dozor při realizaci stavby s Ing. Petr                                  Všetečkou

15.05.2019          předložení projektového záměru do PS a ŘV ITI

21.10.2019          zahájení zadávacího řízení na zhotovitele stavby

06.05.2020          uzavření SoD se zhotovitelem stavby

19.05.2020          zahájení realizace stavby

Plánované termíny:

31.08.2020          předložení žádosti o podporu z IROP/ITI             

690 dní od předání stavby = ukončení realizace stavby (9. 4. 2022)

31.10.2022          ukončení realizace dodávek vnitřního vybavení

30.12.2022          administrativní ukončení projektu

30.12.2027          zajištění udržitelnosti výstupů

Zhotovitel stavby: Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích (Metrostav a.s.+ Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.), cena stavby: 338 506 988,09 Kč vč. DPH