Architekti z českých zemí a počátky turismu na chorvatském Jadranu

9. červen - 10. říjen 2021
Otevírací doba
úterý – neděle: 10:00 – 18:00
středa: 12:00 – 20:00 
pondělí: zavřeno
Dům U Jonáše

Kurátoři
Tadeáš Goryczka
Eliška Jedličková 

Architekti z českých zemí a počátky turismu na chorvatském Jadranu

Výstava více než 20 koláží složených z projektů, skic a fotografií přibližuje architektonické objekty sloužící na počátcích turistického ruchu na chorvatském pobřeží. Jedná se o hotely, vily, úpravy nábřeží či pláží, které navrhli čeští anebo s českými zeměmi úzce spjatí architekti pro oblast chorvatského Jadranu.

Návštěvník výstavy se tak seznámí s díly autorů, mezi nimiž jistě zaujmou taková jména jako Jan Kotěra, Carl Seidl, Emil Králíček, Josef Schulz, Adolf Loos, Josef Hoffmann a další osobnosti, z nichž mnoho bylo známo z úspěšného působení ve funkci profesorů na významných školách v Praze a Vídní.

Kvalita vystavovaných projektů reprezentuje velmi vysokou úroveň a například projekt pro hotel v Opatiji z roku 1909 od architekta Jana Kotěry (později přestavěn) je pozoruhodný tím, že vytyčuje nové trendy, které se budou objevovat v navrhování architektury pro cestovní ruch a posléze i v dalších projektech té doby. Expozice je zajímavá tím, že jsou zde poprvé takto souhrnně a společně vystaveny projekty, jež pro chorvatskou pobřežní oblast navrhli architekti z českých zemí a výstava tak přinejmenším dokládá nemalý význam a přínos českých architektů pro rozvoj cestovního ruchu na Jadranu.

Počátky většího zájmu o Chorvatsko ze strany české veřejnosti lze pozorovat už během devatenáctého století, ale skutečný zájem a rozmach nastává počátkem dvacátého století, kdy oblast cestovního ruchu významně a pozitivně ovlivňovaly politické, ekonomické kontakty, taktéž spolupráce v oblasti zdravotnictví, umění, sportu, etnologie a další.

Vysvětlení zájmu českých turistů o Jadran má celou řadu důvodů a nelze je pouze vázat na touhu po pobytu v krásné přírodě a na úchvatném pobřeží. Nemalý význam zde hrály politické okolnosti i skutečnost, že byl v Praze roku 1888 založen Klub českých turistů, jehož členové s chutí organizovali výlety do různých částí Chorvatska.

Podrobnosti a dojmy z těchto cest jsou často popisovány v českých časopisech té doby. K výměně a spolupráci mimo jiné přispěl Balneologický výbor Jaderské stráže založený v Praze roku 1923, který dohlížel na kvalitu tamních turistických míst, a také skutečnost, že v roce 1930 bylo uvedeno do provozu první letecké spojení jaderského pobřeží se zahraničím na lince Praha-Záhřeb-Susak, s využitím letiště v Grobniku. Byla tak umožněna rychlá a pohodlná přeprava zájemců z Československé republiky na Opatijskou riviéru, do oblasti Crikvenice a na Istrijský poloostrov.

Výstava dokládá přínos a podíl tehdejší české společnosti na rozvoji cestovního ruchu na pobřeží Jaderského moře, a to nejen pohledem investorů, projektantů, stavitelů, ale v neposlední řadě také našich turistů – kteří byli pro chorvatskou stranu přínosem.

Výstava vznikla v roce 2015 z iniciativy Institutu pro turistiku v Záhřebu, Státního archivu v Rijece a Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Autory výstavy a katalogu jsou Jasenka Kranjčević (Institutu cestovního ruchu v Záhřebu) a kurátorka Mirjana Kos (Chorvatské muzeum cestovního ruchu v Opatiji). Představení tématu české veřejnosti inicioval Kabinet architektury, který ve spolupráci a s podporou GVUO a dalších institucí (Národní technické muzeum, Národní galerie, Národní památkový ústav, Vítkovice Tour, sdružení Šumná města a ČT) výstavu a katalog jazykově upravil, obsahově aktualizoval a doplnil.

Tadeáš Goryczka

Výstava bude k vidění v sálu Domu U Jonáše od 9. 6. 2021 od 17 hodin, kdy proběhne zahájení. Výstava potrvá do 10. 10. 2021

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Čestnou záštitu nad výstavou převzala paní Liljana Pancir, velvyslankyně Chorvatské republiky v ČR.

Seznam jmen architektů, jejichž díla bude možné zhlédnout na výstavě:

Belohlavek August Johann

Blecha Matěj

Dryák Josip (Josef)

Harrach Johann Nepomuk von

Hoffmann Josef

Holey Karl

Chytry Václav Vítězslav

Janeček Gustav

Jelinek Wilhelm

Kalda Leo

Keller Fritz

Kotěra Jan

Kotas Karel

Králiček Emil

Krausz Rudolf

Kupelwieser Paul

Lehrmann Karl

Loos Adolf

Melichar Rudolf

Nahodil Rudolf

Ondřej Severin

Pařík Karel (Paržik Karlo)

Prokop August

Prokop Josef

Sakař Josef

Schulz Josef

Seidl Karl

Stibral Jiří

Tichý Adolf

Zima Alois